V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.
Žatecký region je známý pěstováním vynikajícího aromatického chmele. Proto se Žatecké chmelařské oblasti přezdívá Chrám chmele a piva. Nově se může pochlubit město Žatec i unikátním orlojem, který zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele. Od turistické sezóny 2010 se Žatec návštěvníkům snaží více přiblížit tematiku chmelařství a také piva. Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce město Žatec lákat turisty. Na orloji každou celou hodinu (stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze) rozklinká zvoneček kostlivec. Místo apoštolů se, ale objevují mariášové karty, na kterých motiv zelených listůnahrazují chmelové šišky.
Podkrušnohorský zoopark v Chomutově byl založen v roce 1975. V roce 2010 tedy slaví 35. výročí od svého založení. Zoopark je specializován na chov zvířat pocházejících z oblasti palearktu, zahrnující území Eurasie, ze které pochází převážná část chovaných zvířat, a území severní Afriky. Pozorovat zde můžete více než 160 druhů zvířat o 1.000 jedincích, mezi kterými je 14 ohrožených druhů zařazených do Evropských záchranných programů. Krásné přírodní prostředí ve spojení se službami skýtá pro návštěvníky možnost strávení velmi příjemného dne.
Františkánský klášter je nejcennější historickou památkou v Kadani. První zmínky o původní kapli pocházejí z roku 1470. Dnes se využívá pro muzejní účely. Nejstarší sklípkové klenby s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků, vysvěcený roku 1480. Ocenění jeho významu a bohaté historie nabylo konkrétní podoby a Ministerstvo kultury ČR zařadilo tento projekt, jenž je majoritně financován městem a Ministerstvem kultury České republiky do programu záchrany architektonického dědictví našeho státu. Od roku 1999 je ve sklepích kláštera umístěno městské muzeum se stálou expozicí mineralogických a archeologických zajímavostí, ukázkami těžby a zpracování nerostných surovin a také hornické činnosti na Kadaňsku. Od května 2004 je městské muzeum v přízemí zaměřeno na městskou památkovou rezervaci, kult 14. svatých Pomocníků a částečně život františkánských mnichů. V prvním patře kláštera mohou návštěvníci obdivovat zachovalou původní architekturu stavby. Součástí prohlídky je i nadále kostel Františkánského kláštera.
Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale za to ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma.
Nejstarší písemná zmínka o Krásném Dvoře je známa z roku 1295, kdy je připomínán Vilém z Krásného Dvora. V první čtvrtině 16. století se stal majitelem Krásného Dvora Václav Pětipeský z Chýš, který započal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, kterou však nědostavěl. Jako jeden z hlavních viníků stavovského odboje proti Ferdinandu I. byl v roce 1547 popraven. Stavbu v podobě renesanční vily dokončil až její nový majitel Jan ml. Mašťovský z Kolovrat. Tato vila ze 16. století a její vnitřní rozdělení tvoří základní konstrukci v dnešní hlavní zámecké budově. V držení krásnodvorského statku se poté vystřídali různí vlastníci, kteří zde ovšem neprovedli žádné významné úpravy. Roku 1649 se koupí dostává Krásný Dvůr do majetku rodu Černínů, v jejichž držení zůstal až do roku 1945. Když se roku 1719 František Josef Černín rozhodl přebudovat vilu v zámek odpovídající soudobým nárokům bydlení, sloužila jako sýpka a skladiště hospodářských potřeb. Projekt vypracoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka, osobní stavitel Františka Josefa Černína. Hlavní přestavba zámku probíhala v letech 1720 až 1724. Stavba byla zakomponována do okolní krajiny a stala se jejím středem, zbytky ze tří vějířovitě se rozbíhajících alejí od vstupu do zámeckého čestného dvora jsou patrné dodnes. Koncem 18. století nechal Jan Rudolf Černín rozšířit zámeckou kapli, přistavět dvě nová schodiště a především přeměnit blízkou oboru v unikátní anglický park, který byl postupně obohacen mnoha romantickými stavbami (gloriet, Panův templ, Čínský pavilon, obelisk, novogotická rozhledna, románská brána, ...), z nichž se mnohé dodnes dochovaly. Rod Černínů z Chudenic příležitostně obýval zámek Krásný Dvůr až do II. světové války. Za okupace využívaly zámek nacistické úřady a chvíli sloužil také k rekreačním účelům Joachima von Ribbentropa. V květnu 1945 byl tehdejší německý válečný lazaret na zámku vystřídán štábem sovětských vojsk. Posléze byl objekt přidělen Ministerstvu zemědělství, které jej předalo dále do správy Národní kulturní komisi. Už v padesátých letech 20. století byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti. Od té doby zámek ještě několikrát změnil svého správce a byla rozšířena a upravena expozice dobových interiérů a historických sbírek a v současné době je veřejnosti prezenováno 18 místností.